Zcela ojedinělé je postavení skupiny Priessnitz na tuzemské klubové scéně - přes přirozenou neprůraznost a antihvězdné chování protagonistů narvané sály, na nichž fanoušci sborově odzpívají většinu písniček, ceněná alba a hudebními publicisty omýlaný kultovní přesah.
Přitom je tomu už 15 let, kdy se parta jesenických mladíků, hrající do té doby pod názvem Chlapi z práce, rozhodla přejmenovat svou kapelu podle legendárního krajana, vodoléčitele Priessnitze. Těmi mladíky byli zpěvák Jaromír Švejdík, kytarista Petr Kružík, basák Libor Halíček, k nimž se na bicí přidal tehdy šestnáctiletý Ladislav Kolompár a jako host kytarista Jiří Vaculík.
V roce 1991 natáčejí album Freiwaldau (Legend/1992), které temným kytarovým zvukem nepodbízivě reaguje na tehdejší gotickou vlnu, zároveň však neuchopitelně vystihuje zamlžené fluidum rodného kraje.
V podobném duchu se nesou i další alba Nebel (Legend/1992) a Hexe (Bonton/1994), z melanchiolických písní se stávají hity a kapelu začíná vyzdvihovat kritika. Nastává však odmlka, provázená personálními změnami a pro další vývoj nikoliv nepodstatným přestěhováním frontmana Jaromíra Švejdíka do Prahy.

Další album Seance (Indies records/1996) produkuje Jan Muchow a leccos se mění: přibývají smyčce a skladby jsou od prvotní úderné jednoduchosti posunuty k bohatším aranžím a získávají písničkovější tvář. Stále si však udržují charakteristickou uhrančivou atmosféru a to i díky originálním Švejdíkovým textům znatelně obohaceným městskou poetikou.
Následuje album Potichu (Indies records/1997), na němž nalézáme kromě dvou zcela nových věcí akustické předělávky starších písniček, poté remixový maxisingl Zlatý déšť (Indies records/1999. Příjemným osvěžením je spolupráce s Jesenickým smyčcovým orchestrem, z níž vyplynulo několik nezapomenutelných společných vystoupení.
Potvrzením statusu popové kapely v tom nejlepším slova smyslu je vyvedené abum Zero (Escape/2001), jež ještě prohlubuje dříve naznačené zklidnění. V této době kapela hraje spíše sporadicky, její koncerty však bývají událostí.

Důkaz o jedinečnosti klubového vystoupení skupiny Priessnitz je možné nalézt na vynikajícím živáku Playlist (Escape/2004), natočeném v březnu 2004 v nadvakrát přeplněném Paláci Akropolis ve stávající sestavě Švejdík, Kružík, Kolompár, Víša, za účasti prominentního hosta Jana Muchowa v roli kytaristy a za zvukového dohledu Dušana Neuwertha.
Album mimo jiné dokazuje, že základem tvorby Priessnitz vždy byla dobře napsaná popová písnička, a že ačkoliv poslední studiová tvorba se nesla v tónu jakéhosi zmírnění, naživo jsou Priessnitz pořád syroví a energičtí. Možná víc než kdy předtím...

Jestli se dá nějaká současná česká kapela označit za bezmála kultovní, tak jsou to právě dnes už jesenicko-pražští Priessnitz.

ZPĚT